Postavení vyděděného potomka v dědickém řízení a jeho procesní obrana
Rozhodl-li se zemřelý (dále jen „zůstavitel“) vydědit svého potomka, v rámci procesní obrany vyděděného potomka je třeba rozlišit situaci, kdy zůstavitel sepsal prohlášení o vydědění a nesepsal závěť o veškerém svém majetku, a situaci, kdy zůstavitel současně vedle vydědění sepsal i závěť, ve které určil dědice veškerého svého majetku.
V prvním případě, tj. za předpokladu, že zůstavitel vydědil svého potomka a nesepsal závěť o veškerém svém majetku, může se vyděděný potomek proti tomuto vydědění bránit v dědickém řízení, avšak notář vyděděného potomka odkáže k podání žaloby na určení, že je dědicem ze zákona. V rámci tohoto řízení iniciovaného žalobou bude následně řešeno, zda byl potomek vyděděn po právu či nikoliv. Pokud soud rozhodne o tom, že potomek byl vyděděn neprávem, stane se neprávem vyděděný potomek dědicem a bude nabývat dědictví. Bude-li rozhodnuto soudem o tom, že důvod pro vydědění byl naplněn, notář vyděděnému potomku ukončí účast v řízení o dědictví a nadále s ním již jednat nebude.
V druhém případě, tj. za předpokladu, že zůstavitel sepsal závěť o veškerém svém majetku a současně i vydědil svého potomka, se postup liší podle toho, zda bude vyděděným napadeno pouze vydědění anebo i závěť. Jsou-li vyděděným napadeny pouze důvody vydědění, nebude již vyděděný potomek účastníkem dědického řízení, a to bez ohledu na skutečnost, zda byl vyděděn po právu či nikoliv (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 1. 2021, sp. zn. 24 Cdo 2236/2020). Pokud se vyděděný potomek chce bránit proti vydědění, které považuje za neplatné, musí tak učinit žalobou mimo dědické řízení, která je podána proti dědici zůstavitele a touto žalobou se bude domáhat výplaty jeho povinného dílu v penězích, což je ⅟₄, příp. u nezletilého potomka ¾ toho, co by mu náleželo, když by byl dědicem zůstavitele ze zákona. Soud vyděděnému potomku povinný díl přizná tehdy, dospěje-li k závěru, že důvody vydědění nebyly dány a vyděděný potomek byl tudíž vyděděn neprávem. Bude-li však vyděděný potomek napadat kromě vydědění i závěť, bude postupováno stejným způsobem jako v prvním výše uvedeném případě, tj. notář vyděděného potomka odkáže k podání žaloby na určení, že je dědicem ze zákona, přičemž v tomto řízení bude řešena nejen platnost vydědění, ale i platnost závěti zůstavitele.
Mgr. Martin Hýbl, advokát
