Společné jmění manželů a dědické řízení

ZVEŘEJNĚNO: 13. 11. 2023

Společné jmění manželů a dědické řízení

Notář pověřený projednáním dědického řízení vždy zkoumá, zda byl zemřelý (dále jen „zůstavitel“) ženatý či vdaná. Pokud byl zůstavitel ženatý/vdaná, notář dle ustanovení § 764 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) zkoumá, zda existovalo ke dni úmrtí zůstavitele společné jmění manželů, a takové jmění následně v rámci dědického řízení vypořádá.
Obecně platí, že součástí společného jmění manželů je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství. Výjimky z tohoto obecného pravidla jsou uvedeny v ustanovení § 709 odst. 1 a 3 o.z. a jedná se zejména o to, co bylo nabyto jedním z manželů dědictvím či darem. Zpravidla tak součástí společného jmění manželů jsou účty, a to jak vedené na zůstavitele, tak i na pozůstalého manžela. Manželům je ne vždy známo, že účty vedené na pozůstalého manžela jsou taktéž vypořádávány v rámci dědického řízení, a proto v dědickém řízení často vznikají spory, když má dojít k vypořádání společného jmění manželů, neboť dědici si nárokují taktéž polovinu zůstatků na účtech vedených na pozůstalého manžela.
Z ustanovení § 764 odst. 1 o.z. vyplývá, že nedohodnou-li se dědici s pozůstalým manželem na vypořádání společného jmění jinak, použijí se pravidla uvedená v ustanovení § 742 o.z., s výjimkou ustanovení § 742 odst. 1 písm. c) o.z., která vychází zejména z hypotézy, že každý z manželů má na společném jmění manželů stejný díl. Tudíž polovina zůstatků na účtu pozůstalého manžela náleží do dědictví a dělí se mezi dědice, nedohodnou-li se dědici s pozůstalým manželem jinak.
Je třeba dodat, že v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) je ve vztahu k družstevnímu podílu v bytovém družstvu (a tím pádem k družstevnímu bytu), jež je ve společném jmění manželů, speciální úprava při úmrtí jednoho z manželů, když z ustanovení § 737 odst. 2 ZOK vyplývá, že družstevní podíl, který byl ve společném jmění manželů, přechází na pozůstalého manžela, přičemž k tomuto zákonnému přechodu se přihlédne při vypořádání dědictví. Ve smyslu tohoto ustanovení tak dochází smrtí jednoho z manželů k tomu, že družstevní podíl ve společném jmění manželů se stává výlučným vlastnictvím pozůstalého manžela, avšak ten má povinnost vypořádat se s dědici ohledně poloviny jeho hodnoty.
Uveďme si jednoduchý příklad. Zůstavitel má manželku a 2 děti, přičemž zůstavitel má společně s manželkou ve společném jmění manželů družstevní podíl s právem nájmu družstevního bytu v hodnotě 6.000.000,- Kč. Když zůstavitel zemře, družstevní podíl a s ním spojený družstevní byt automaticky přechází na manželku, avšak ta má povinnost (nedohodne-li se s ostatními dědici jinak) vyplatit dětem dohromady 2.000.000,- Kč, tj. každému dítěti náleží právo na vypořádání 1/6 hodnoty družstevního bytu, takže každé z dětí má právo na částku ve výši 1.000.000,- Kč. K tomu lze uvést, že dohoda dědiců v tomto případě nemůže znít tak, že by děti měly podíl na družstevním bytu, neboť celý družstevní podíl (družstevní byt) ze zákona náleží manželce a nelze se od toho odchýlit.

K zákonnému přechodu družstevního podílu ve společném jmění manželů a neplatnosti závěti pojednávající o družstevním podílu se vyjádřil i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 21. 12. 2011, sp. zn. 21 Cdo 2768/2009, když ve svém rozhodnutí uvedl: „Členství zůstavitele v bytovém družstvu je předmětem dědění, jen jestliže zůstavitel nabyl právo na družstevní byt ještě před uzavřením manželství. V případě, že právo na družstevní byt bylo nabyto za trvání manželství zůstavitele a jeho manžela, platí, že zůstavitelovou smrtí se ze zákona stává členem bytového družstva pozůstalý manžel a jemu náleží členský podíl, aniž by mohl být předmětem dědění (dědického řízení); k tomuto právnímu následku pak soud přihlédne v řízení o dědictví při vypořádání vztahů mezi pozůstalým manželem a zůstavitelovými dědici tak, že se hodnota práv a povinností přímo přešlých na pozůstalého manžela započte na jeho podíl ze společného jmění, které měl se zůstavitelem.“

Ve výše citovaném rozsudku Nejvyššího soudu je dále uvedeno, že pokud zůstavitel ve své závěti povolává dědice družstevního podílu, jež je součástí společného jmění manželů, je tato část závěti neplatná, neboť družstevní podíl patří (již od okamžiku smrti zůstavitele) ze zákona pozůstalému manželovi a není tudíž nikdy předmětem dědění a nemůže být o něm platně pořízeno závětí.

Mgr. Martin Hýbl, advokát

Pro bližší informace o poskytovaných právních službách mě neváhejte kontaktovat.

Sídlo

Korunní 1740/129, 130 00 Praha 3

Pobočka

Plhovská 340, 547 01 Náchod

Telefon

+420 607 060 064

ID datové schránky

rgdcrwg

n

Ev. č. ČAK

19588

IČO

09932577

k

DIČ

CZ8912273491

Číslo účtu

238339565/0600

© 2024 Mgr. Martin Hýbl, advokát