Vydání majetku nepatrné hodnoty vypraviteli pohřbu jakožto zvláštní způsob skončení řízení o pozůstalosti

ZVEŘEJNĚNO: 6. 3. 2024

Vydání majetku nepatrné hodnoty vypraviteli pohřbu jakožto zvláštní způsob skončení řízení o pozůstalosti

Hlavním účelem dědického řízení a úkolem notáře, jakožto soudem pověřeného soudního komisaře, je zjistit dědice a majetek zemřelého (dále jen „zůstavitel“), a potvrdit nabytí tohoto majetku zůstavitelovým dědicům. Avšak v dědickém řízení může nastat situace, kdy notář šetřením zjistí, že zůstavitel zanechal pouze majetek bez hodnoty či nepatrné hodnoty. V takovém případě notář nepostupuje standardním způsobem, tj. nepoučuje v úvahu přicházející dědice o dědickém právu. Žádná osoba se tak nestává dědicem a dědici tudíž ani nenabývají majetek zůstavitele. Notář totiž v případě zjištění majetku bez hodnoty či nepatrné hodnoty tento majetek vydává vypraviteli pohřbu dle § 154 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších, (dále jen „z.ř.s.“) jako jistou kompenzaci za to, že uhradil náklady pohřbu zůstavitele.
V § 154 odst. 1 z.ř.s. je uvedeno: „Zanechal-li zůstavitel majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty, soud usnesením vydá zůstavitelův majetek tomu, kdo se postaral o pohřeb, jestliže s nabytím tohoto majetku vyslovil souhlas, a současně řízení zastaví“. Jak plyne ze znění tohoto ustanovení, pro zastavení řízení je nutné splnit následující předpoklady, a sice 1) musí se jednat o majetek nepatrné hodnoty nebo bez hodnoty a 2) musí s jeho vydáním souhlasit vypravitel.
Pokud jde o první předpoklad, tj. majetek bez hodnoty nebo nepatrného hodnoty, je možné si bez větších problémů představit, co spadá pod „majetek bez hodnoty“ – např. šatstvo, klíče v úschově nemocnice apod. Naopak pojem „nepatrné hodnoty“ nemusí být vždy jasný. Zákon nestanovuje žádný návod pro posouzení nepatrnosti majetku, avšak v praxi je dovozováno, že hodnota nepatrného majetku bude vždy posuzována případ od případu a odvíjí se od hodnoty pohřbu zůstavitele, když vydání majetku zůstavitele má sloužit jako jistá kompenzace vypraviteli za jím vynaložené náklady na pohřeb zůstavitele. Lze tak shrnout, že za nepatrný majetek lze považovat majetek, jehož hodnota se přibližně rovná nákladům pohřbu.
Pro určení, zda se jedná o majetek nepatrné hodnoty, je však nutné určit obvyklou cenu (tržní hodnotu) jednotlivých věcí náležejících zůstaviteli, přičemž nejčastěji dochází k ocenění těchto položek osobami, jež majetek spravují, např. sdělení zůstatku účtu zůstavitele či jiného bankovního produktu bankou či sdělení výše hotovosti na depozitním účtu domovem pro seniory/nemocnicí apod. Některé položky však musí ocenit účastníci řízení, přičemž v případě zastavení řízení by měl notář jakožto soudní komisař zkoumat, zda ocenění poskytnuté nejčastěji osobami přítomnými při předběžném šetření, odpovídá reálné hodnotě takové věci.
Druhým předpokladem pro vydání majetku nepatrné hodnoty je udělení souhlasu s jeho nabytím vypravitelem pohřbu. K udělení souhlasu je nutné podotknout, že tento souhlas s nabytím majetku bez hodnoty/nepatrné hodnoty nemá podobu vyjádření souhlasu zvláště ke každé jednotlivé věci, kterou zůstavitel zanechal. Vypraviteli pohřbu tak není ponecháno na výběr, které věci bez hodnoty/nepatrné hodnoty přijme, takže tento souhlas pokrývá všechen zůstavitelův majetek bez hodnoty nebo nepatrné hodnoty. Pokud tedy vypravitel pohřbu vyslovil souhlas s nabytím zůstavitelova majetku bez hodnoty nebo nepatrné hodnoty, a následně v dodatečném dědickém řízení vyjde najevo další majetek nepatrné hodnoty/bez hodnoty zůstavitele, umožňuje tento dříve udělený souhlas vypravitele notáři coby soudnímu komisaři vydat vypraviteli i dodatečně najevo vyšlý majetek bez hodnoty nebo nepatrné hodnoty zůstavitele, aniž by byl notář povinen se opětovně dotazovat vypravitele, zda souhlasí s nabytím tohoto nově najevo vyšlého majetku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2022, sp. zn. 24 Cdo 3520/2020).
Pokud by vypravitel pohřbu neudělil souhlas s nabytím majetku bez hodnoty nebo nepatrné hodnoty, je na místě tento majetek zůstavitele projednat v rámci dědického řízení a potvrdit jeho nabytí dědicům, příp. státu (není-li žádných dědiců, příp. všichni dědici dědictví odmítli). Avšak s ohledem na častou nehospodárnost tohoto postupu rozhodl Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 27. 8. 2020, sp. zn. 24 Cdo 785/2020 takto: „V situaci, kdy tomu, kdo se postaral o pohřeb zůstavitele, nelze majetek bez hodnoty nebo majetek nepatrné hodnoty pro jeho nesouhlas vydat a bylo by v zásadě na místě projednání pozůstalosti, lze uvážit, zda by náklady státu a náklady účastníků řízení vzniklé se zjišťováním dědiců a s vlastním projednáním pozůstalosti nebyly výrazně nepřiměřené hodnotě a charakteru zůstavitelem zanechaného majetku. Případný závěr o výrazném nepoměru mezi majetkem, který by měl být projednán, a finanční a časovou náročností dalšího řízení o pozůstalosti, může vést k aplikaci § 154 ZŘS, přičemž tím, komu bude majetek bez hodnoty nebo majetek nepatrné hodnoty vydán, může být i stát.“ Z tohoto rozhodnutí vyplývá, že v případě majetku bez hodnoty/nepatrné hodnoty a nesouhlasu vypravitele pohřbu s jeho nabytím, může notář jakožto soudní komisař přistoupit k tomu, aby i tak řízení zastavil a majetek vydal namísto vypraviteli pohřbu státu, avšak k takovému kroku má přistoupit jen tehdy, když by z dané hodnoty aktiv a pasiv dědictví jasně vyplývalo, že žádný v úvahu přicházející dědic nebude chtít dědit a stejně by se v konečném důsledku tento majetek nepatrné hodnoty/bez hodnoty vydával státu po odmítnutí dědictví dědici všech dědických tříd.
V neposlední řadě je namístě uvést, jaké důsledky má postup notáře coby soudního komisaře dle § 154 z.ř.s. Vypravitel pohřbu není dědicem, tedy osobou, na kterou by přecházela práva a povinnosti zůstavitele (tj. není právním nástupcem zůstavitele), tudíž na vypravitele pohřbu nepřechází dluhy zůstavitele. Vypravitel pohřbu pouze přebírá majetek zůstavitele (aktiva). Vypravitel pohřbu nehradí náklady řízení (odměnu notáře, jeho hotové výdaje a daň z přidané hodnoty), tyto náklady jsou hrazeny státem. Vzhledem k tomu, že vypravitel pohřbu nenabývá majetek zůstavitele jako dědic, nenabývá majetek k datu úmrtí zůstavitele, ale nabývá tento majetek k datu právní moci rozhodnutí soudu o vydání tohoto majetku jeho osobě. V případě rozhodnutí soudu o vydání majetku bez hodnoty/nepatrné hodnoty vypraviteli pohřbu a zastavení řízení o pozůstalosti dle § 154 z.ř.s., je jediným účastníkem dědického řízení vypravitel pohřbu, tudíž toto rozhodnutí se zasílá jen vypraviteli pohřbu a nikomu jinému. Je tedy možné, že v úvahu přicházející dědici (nejsou-li v kontaktu s vypravitelem pohřbu a nebyli-li účastni předběžného šetření) vůbec nebudou informováni o tom, že dědické řízení již bylo skončeno a že majetek zůstavitele nabyla jiná osoba.

Mgr. Martin Hýbl, advokát

Pro bližší informace o poskytovaných právních službách mě neváhejte kontaktovat.

Sídlo

Korunní 1740/129, 130 00 Praha 3

Pobočka

Plhovská 340, 547 01 Náchod

Telefon

+420 607 060 064

ID datové schránky

rgdcrwg

n

Ev. č. ČAK

19588

IČO

09932577

k

DIČ

CZ8912273491

Číslo účtu

238339565/0600

© 2024 Mgr. Martin Hýbl, advokát