Zrušení závěti

ZVEŘEJNĚNO: 12. 7. 2023

Zrušení závěti

Podle ustanovení § 1494 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) je závěť pořízením pro případ smrti, kterým její pořizovatel povolá jednu či více osob alespoň k podílu na pozůstalosti (dědictví), přičemž se jedná o odvolatelný projev vůle. Odvolatelnost závěti vyplývá i z ustanovení § 1575 odst. 1 o.z., ve kterém je uvedeno, že pořizovatel má právo závěť nebo její jednotlivá ustanovení kdykoliv zrušit.

Zákon umožňuje zrušit závěť dvěma způsoby, a sice odvoláním závěti anebo pořízením závěti nové. Ve vztahu k oběma těmto způsobům zrušení závěti je však nutné konstatovat, že je může učinit pouze sám pořizovatel závěti (dále jen „pořizovatel“), neboť se jedná o osobní právo pořizovatele. Ve vztahu k pořízení nové závěti lze odkázat na ustanovení § 1496 o.z., ve kterém je uvedeno, že právo povolat dědice je osobním právem pořizovatele s tím, že pořizovatel nemůže povolání dědice svěřit jinému. Ve vztahu k odvolání závěti lze odkázat na rozhodnutí Nejvyšší soud ČR ze dne 20. 3. 2008, sp. zn. 21 Cdo 2968/2006, ve kterém se uvádí, že „právní úkon pořízení nebo zrušení závěti musí být učiněn osobně pořizovatelem závěti (zůstavitelem); není možné, aby tyto úkony za zůstavitele učinil jeho zástupce (zákonný nebo na základě plné moci).“

Pořízení nové závěti

V ustanovení § 1576 o.z. je stanoveno, že pořízením pozdější závěti se dřívější závěť ruší v rozsahu, v jakém nemůže vedle pozdější závěti obstát. Z daného ustanovení tedy plyne, že pořízení nové závěti nemá vždy za následek zrušení dříve pořízené závěti. Dříve pořízená závěť se nově pořízenou závětí ruší jen tehdy, když pojednává o stejném majetku. Pokud tedy pořizovatel pořídí první závěť o veškerém svém majetku a následně poté sepíše další závěť, ve které pojednává pouze o části svého majetku, tak dříve pořízená závěť zůstane nezrušená v části, o které později pořízená závěť nepojednává.

Ve vztahu k tomuto způsobu zrušení závěti je dále nutné podotknout, že k zrušení závěti bez dalšího nedochází ve chvíli, když pořizovatel vydědí svého potomka, kterého dříve pořízenou závětí povolal za závětního dědice, neboť závěť a vydědění jsou odlišná právní jednání pro případ smrti a nelze na ně bez dalšího aplikovat ustanovení § 1576 o.z. K otázce vydědění potomka povolaného za dědice dřívější závětí uvedl Nejvyšší soud ČR následující: „Na zrušení závěti nelze usuzovat z pouhé skutečnosti, že zůstavitel později pořídil listinu o vydědění, jíž vydědil, popř. pouze měl v úmyslu vydědit, závětí obmyšleného potomka. Pořídí-li zůstavitel ve prospěch svého potomka závěť, lze toto pořízení pro případ smrti zrušit pouze tím, že zůstavitel pořídí další závěť, vedle které nemůže dříve pořízená závěť obstát, případně zničí listinu, na které byla závěť sepsána, nebo tím, že dříve pořízenou závěť výslovně odvolá samostatným právním úkonem nebo právním úkonem, jenž bude jako součást pojat do nové závěti či listiny o vydědění.“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 8. 2016, sp. zn. 21 Cdo 5111/2015).
Občanský zákoník v ustanovení § 1580 o.z. zakotvuje speciální pravidlo, dle kterého pokud pořizovatel zruší novější závěť, ale dřívější uchová, má se za to, že dřívější závěť nepozbyla platnosti a hledí se na ni, jako by nebyla zrušena. K obnovení dřívější závěti však nedojde, bude-li prokázáno, že pořizovatel neměl v úmyslu obnovit dříve pořízenou závěť.

Odvolání závěti

Odvolání závěti může být učiněno buď výslovně anebo mlčky, tj. konkludentním jednáním, u kterého nejsou pochybnosti o tom, co jednající chtěl tímto projevem vyjádřit.

Výslovné odvolání závěti

K výslovnému odvolání závěti se vyžaduje projev vůle učiněný ve formě předepsané pro pořízení závěti (viz článek „Formy závěti“). Při výslovném odvolání závěti musí být z daného písemného projevu zřejmá vůle pořizovatele směřující ke zrušení závěti, příp. její části (např. „Odvolávám svou závěť ze dne 1.1.2023.“). Odvolání se může týkat i více závětí, které pořizovatel do té doby pořídl, avšak ve smyslu ustanovení § 1581 o.z. se nebude přihlížet k takovému prohlášení pořizovatele, že budou neplatná všechna jeho budoucí pořízení pro případ smrti, příp. že budou neplatná taková pořízení pro případ smrti, jež nebudou zřízena v určité (jím zvolené) formě.

Výslovné odvolání závěti může být učiněno i v jiné formě, než v jaké byla pořízena závěť, která se odvolává – např. odvolání závěti sepsané a podepsané vlastní rukou pořizovatele (tj. holografní formou) je způsobilé odvolat závěť sepsanou ve formě veřejné listiny (notářského zápisu).

Odvolání závěti mlčky

Odvoláním závěti mlčky se zejména spojuje s jejím zničením. K účinnému zrušení závěti dojde jen tehdy, když je tato listina zničena pořizovatelem tak, jak již bylo uvedeno shora. Zničí-li však pořizovatel pouze jeden z několika stejnopisů závěti, nebude se jednat o odvolání závěti (§ 1578 o.z.).

Poruší-li pořizovatel závěť jiným způsobem, než že by ji zničil (např. přeškrtáním podpisu nebo části textu), závěť (případně její část) se tímto jednáním zruší, plyne-li z okolností nepochybně pořizovatelův zrušovací úmysl. Totéž platí i v případě, že pořizovatel neobnoví závěť, ač ví, že listina byla zničena nebo ztracena, a to i jinou osobou než pořizovatelem.
Ke zrušení závěti jejím zničením a k pořizovatelovu zrušovacímu úmyslu uvedl Nejvyšší soud ČR následující: „Zničením listiny obsahující závěť se rozumí její roztrhání, spálení, vymazání textu, přeškrtání podpisu, data atp. Zničení závěti má právní následky jen za předpokladu, že je zde dána pořizovací způsobilost zůstavitele a jeho vůle závěť zničit. Pokud ke zničení listiny obsahující závěť dojde omylem, nešťastnou náhodou či listinu zničí jiná osoba než zůstavitel, nemá to za následek zrušení závěti. Jestliže byla závěť pořízena ve více vyhotoveních, je k jejímu zrušení nezbytné zničit všechna vyhotovení. Právní úkon zrušení závěti musí být učiněn osobně pořizovatelem závěti; není možné, aby jej za zůstavitele učinil jeho zástupce. Dojde-li ke zničení listiny obsahující poslední vůli zůstavitele neúmyslně nebo osobou odlišnou od zůstavitele, bude pořízení pro případ smrti přesto vyvolávat právní účinky, jestliže se prokáže, že závěť obsažená ve zničené listině měla potřebné formální náležitosti, a zjistí-li se současně, jaký měla obsah. Při ztrátě listiny obsahující poslední vůli zůstavitele je možné dědické právo z této závěti nabýt, prokáže-li se existence této listiny ke dni smrti zůstavitele a její platnost po formální i obsahové stránce.“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 21 Cdo 2242/2012).
Speciální způsob odvolání závěti mlčky je upraven v ustanovení § 1579 o.z. s tím, že se týká závěti sepsané ve formě notářského zápisu. Odvolání závěti mlčky lze učinit u závěti sepsané ve formě notářského zápisu vydáním jejího originálu z úschovy notáře s tím, že notář závěť vydá pouze pořizovateli. V tomto případě dochází k odvolání závěti automaticky, bez nutnosti dalšího jednání ze strany pořizovatele, tj. zničení listiny, výslovného odvolání listiny či pořízení nové závěti. Vzhledem k tomu, že v úschově notáře mohou být jak závěti ve formě notářského zápisu, tak i závěti ve formě soukromé listiny (alografní nebo holografní závěti), je nutno upozornit, že stejné důsledky, tj. odvolání závěti, nemá vydání z úschovy notáře závěti ve formě soukromé listiny, tedy jejím vydáním nedojde k jejímu odvolání.

Mgr. Martin Hýbl, advokát

Pro bližší informace o poskytovaných právních službách mě neváhejte kontaktovat.

Sídlo

Korunní 1740/129, 130 00 Praha 3

Pobočka

Plhovská 340, 547 01 Náchod

Telefon

+420 607 060 064

ID datové schránky

rgdcrwg

n

Ev. č. ČAK

19588

IČO

09932577

k

DIČ

CZ8912273491

Číslo účtu

238339565/0600

© 2024 Mgr. Martin Hýbl, advokát